Karel Podhajský

24. května 1871 (Litomyšl) – 12. září 1930 (Litomyšl)

Karel Podhajský se narodil v roce 1871 v Litomyšli do rodiny vážených měšťanů. Otec Matěj byl obchodníkem a později se stal zástupcem italské pojišťovny Assicurazioni Generali. Ve svém volném čase se věnoval veřejnému dění a byl členem řady spolků, z nichž nejvýznamnější byl spolek hasičů a střelců do terče. Byl rovněž náruživým lovcem a chovatelem setrů. Právě on byl pro Karla i mladšího Gustava velkým vzorem a přivedl je k myslivosti.

V Litomyšli vychodil Karel Podhajský nižší reálku a poté absolvoval německou obchodní akademii v Praze. Po dokončení studií se rozhodl kráčet v otcových šlépějích a přijal místo účetního v pražské pojišťovně. V roce 1894 musel obléci vojenský stejnokroj a nastoupit na vojenskou službu v Čáslavi. Po pouhém roce byl patrně kvůli smrti otce předčasně odvolán zpět do Litomyšle. Do svého rodného města i domu na hlavním náměstí se natrvalo vrátil v roce 1900. Nejprve zastával funkci městského účetního kancelisty a od roku 1903 se stal úředníkem s titulem důchodního. V této funkci setrval téměř tři desetiletí, až do konce života.

Karel Podhajský byl skutečně renesančním člověkem. Vzdělaný, sečtělý, ale i sportovně nadaný. Od svého mládí jezdil na koni, na lyžích a stal se rovněž aktivním propagátorem cyklistiky. Jeho celoživotní a největší vášní se však stala myslivost, nejoblíbenější zbraní puška a nejvěrnějším přítelem a průvodcem na honech pes. Myslivecké zkoušky složil Podhajský již v 18 letech, o přírodu jako takovou se však zajímal od útlého dětství. Propadl i entomologii a ornitologii. Prvními učiteli v oblasti myslivosti se mu staly, vyjma otce, dvě svérázné postavy - litomyšlský nadlesní Jan Seeman (1813 - 1903) zvěčněný Aloisem Jiráskem v Pamětech a hostinský z Velkých Sedlišť Jan Fikejs. Právě Seeman postavil Podhajského na jeho první lišku. Stalo se tak na lovu na Hrádku v Humenici konaném 19. září 1894. Podhajský byl výborným střelcem a pro svou přátelskou povahu byl zván na hony široko daleko. A to dokonce nejen na hony pořádané spolky městských myslivců, ale i na panské hony Thurn-Taxisů, kterých se obvykle měšťané neúčastnili. O všech honech si vedl pečlivé záznamy, včetně počtu vystřelených ran, ze kterých stanovoval procentuální úspěšnost lovců.

Karel Podhajský se nikdy neoženil a po smrti matky zůstal ve svém rodném domě čp. 68 sám. Obklopovala ho však řada blízkých přátel, mezi něž patřila rodina advokáta Theodora Slavíka, lesní správce Robert Demuth, českotřebovský lékárník August Veselý, mlynář Karel Faulhammer, řídící učitel a ornitolog z Vysokého Chvojna Josef Musílek nebo Václav Vach, kolega z úřadu. Ve svém volném čase se Podhajský věnoval veřejnému dění v tehdejších mysliveckých spolcích a mezi odbornou veřejností byl znám jako člověk s všestranným přehledem a přední odborník na výcvik loveckých psů. Byl aktivním členem Ústředního spolku pro ochranu honby a Spolku pro chov loveckých psů. V roce 1923 stál spolu s Josefem Žalmanem a Josefem Bohumilem Martinem z Prahy u založení celostátní lesnické organizace - Československé myslivecké jednoty (ČSMJ), jejímž cílem bylo sjednotit zájmově a názorově roztříštěné spolky a společně chránit a hájit zájmy všech myslivců. Významnou měrou přispěl také k založení Československé ornitologické společnosti se sídlem v Praze. Nelze také opomenout, že byl iniciátorem a hlavním aktérem založení plemenné knihy loveckých plemen, označovanou jako Člp (Českoslovenští lovečtí psi). Vzorově ji vedl až do své smrti. Právě vedení plemenných knih oceňují následovníci Karla Podhajského jako důležitý krok v rozvoji kynologie.

Karel Podhajský vycvičil nebo pomohl vycvičit několik desítek psů. Choval zejména kontinentální a ostrovní ohaře, ale i německé ovčáky. Byl zastáncem a průkopníkem parforsní metody výcviku. Parforsní výcvik znamená, že když pes dostane rozkaz, musí ho splnit a být k tomu donucen uplatněním zásady vůdce smečky, nikoliv prostřednictvím hrubých metod (např. bitím). Tento přístup byl vlídný, ale nekompromisní. Podhajský rovněž zdůrazňoval, že pro náročnou všestrannou práci musí být pes vybaven nejen vrozenými vlohami, ale i dokonalou stavbou těla, dobrým fyzickým fondem a správnou mechanikou pohybu. Své znalosti a zkušenosti s chovem a výcvikem psů sepsal v knize vydané v roce 1923 pod názvem Ohař všestranný jako zachránce zvěře. Jako rozhodčí se účastnil mnoha zkoušek a výstav. Je také autorem prvních zkušebních řádů pro soutěže loveckých psů.

Své lovecké a zejména kynologické stati zveřejňoval v odborných periodikách s lesnickou a mysliveckou tématikou, zejména ve Stráži myslivosti, kde mnoho let redigoval kynologickou část. Některá jeho díla, např. Sledování raněné zvěře srnčí, Liška nebo Tetřev hlušec mají monografický charakter. Jako zanícený ornitolog monitoroval významné a vzácné výskyty ptactva na Litomyšlsku a vedl si o nich podrobné záznamy. O ptácích litomyšlského kraje napsal též několik článků a zasloužil se o to, aby Litomyšlsko nebylo ani v ornitologii neznámou oblastí. Ve svém rodišti se mu rovněž podařilo dosáhnout zákazu odstřelu vzácné a ohrožené zvěře.

S pílí a precizností sobě vlastní shromažďoval a vlastnoručně preparoval srnčí a liščí lebky a jiné abnormality. Jeho kolekci srnčích lebek, vystavenou na Krajinské výstavě v Litomyšli v roce 1929, znázorňující úplný vývoj srnčího chrupu, označila kritika za jedinečnou. Pozornosti se tu těšila také bohatá sbírka jeho srnčích parůžků, představující též jejich vývin, jakož i celá řada lebek mnohých našich šelem s různými vývojovými vadami a abnormalitami. Tyto sbírky byly podle přání Podhajského věnovány spolu s bohatou knihovnou vysoké škole zemědělské. Bohužel však byly v průběhu let ztraceny.

Karel Podhajský zůstal velmi činorodý až do své smrti. Ačkoliv neměl potomky, jeho odkaz stále žije. Na jeho počest se každý rok koná Memoriál Karla Podhajského, mezinárodní mistrovství ohařů České republiky. Poprvé se pod názvem Všestranné zkoušky Karla Podhajského konaly roku 1932 v Bystrci u Brna a poté se opakovaly ob rok. Od roku 1946 je tato prestižní soutěž pořádána každoročně a nese jméno Memoriál Karla Podhajského. Každý rok s výjimkou ročníků jubilejních je organizován jiným mysliveckým spolkem a je věcí cti připravit tento svátek ohařů co nejlépe. Jubilejní ročníky se konají v Litomyšli rodišti Karla Podhajského, kde si organizátoři i účastníci dodnes připomínají jeho památku.