U Velkých vodopádů

Velké vodopády

Rameno řeky Potomac z lávky na Olmsted Island

Ani tady se nesmí chodit všude

Řeka Potomac

Káně rudoocasá

Dohled shora

Flora

Plavební kanál

Ve Spojených státech je někdy cesta do (přírodní) divočiny překvapivě krátká. Z hlavního města Washingtonu je to k Velkým vodopádům jen asi 15 mil proti proudu řeky Potomac. V zalesněném údolí řeky, na břehu, který patří k Virginii, leží malý národní park Great Falls (3,65 km2). Na druhém břehu, ve státě Maryland, k němu přiléhá historický Chesapeake and Ohio Canal National Park.

Při průtoku skalnatým podložím vytváří řeka Potomac divoké peřeje, z nichž největší jsou právě Velké vodopády, které daly parku jméno. Neregulovaná řeka, která v létě působí relativně krotkým dojmem, se na jaře často mocně rozvodňuje.  Přiléhající močály a lužní lesy přispívají svou schopností zadržovat vodu k omezování nebezpečí povodní. Pokud jde o lesní porosty na skalách podél řeky, tak ty působí divokým dojmem. Na čerstvé stopy lesnického hospodaření (např. dříví připravené k odvozu) jsme v okolí Washingtonu ani v přiléhající Virginii a Marylandu nenarazili. Nicméně v minulosti místní dřevo určitě sloužilo jako stavební materiál převážně dřevěných staveb. Jinak spíš než pro lesníka jsou parky zajímavé pro zoology, historiky a sportovce.

Ve srovnání s civilizovaným okolím velkých evropských měst se zde vyskytuje množství nápadných živočichů včetně cca 150 druhů ptáků. Běžný je jelenec viržinský (Odocoileus virginianus), který byl sice uměle vypuštěn i u nás, ale tady je jeho přirozené prostředí. Nepřehlédnutelné jsou také dva velké druhy kondorů – kondor krocanovitý (Cathartes aura) a kondor havranovitý (Coragyps atratus). Na tuzemce mohou působit exotickým dojmem želvy, poklidně odpočívající ve stojaté vodě přiléhajícího plavebního kanálu.

Z historického hlediska je zajímavý přilehlý plavební kanál (Patowmack Canal), který podél řeky Potomac spojoval východní pobřeží s údolím řeky Ohio. Na výstavbě kanálu se podílel (finančně a manažersky) George Washington. Stavba kanálu začala v roce 1785 a trvala 17 let. Na nákladné stavbě, která se potýkala s technickými i finančními problémy, se údajně vystřídalo asi 35 000 dělníků. Ti se dostali až k 184 mil vzdálenému Cumberlandu ve státě Maryland. Poplatky za plavbu, která trvala po proudu 3 – 5 dní a proti proudu 10 – 12 dní, nepokrývaly ani úroky z úvěrů a stavební společnost nakonec zkrachovala. Hlavním dopravním prostředkem se pak postupně stala železnice.

Pro příznivce adrenalinových sportů je v parku nejlepším nástrojem kajak. „Kayaking“ je totiž na rozdíl od běžného koupání povolen. Ale i při nízkém stavu vody a mimo peřeje platí, že kdo spolehlivě nezvládá eskymáka a neumí jezdit divokou vodu, měl by se spokojit s opatrnou projížďku se zkušeným doprovodem v klidnějších partiích řeky. Do vody lze vlézt jen pokud jde o součást kajakování, s helmou a vestou. Bez tohoto vybavení může nastat intenzivní záchranná akce, často spojená s nákladným zásahem vrtulníku.

Pokud jde o provoz parku, tak ve srovnání s těmi našimi je tu jeden na první pohled patrný rozdíl. U vjezdu se platí vstupné. Obecně je park více otevřen návštěvníkům, než jsou naše „první zóny“ s pohybem jen po vyznačených cestách. Omezení je méně a některá jsou tam asi spíš proto, aby se návštěvníci netopili a nepadali ze skal, což se i přesto prý občas stává.

M. H., červenec 2016

 

 


Na cestách


Harvesting & Forwarding

REKLAMA