Klid před bouří

Sborník příspěvků ze semináře Vliv sucha na současný zdravotní stav lesů v ČR

Vlivu sucha na současný zdravotní stav lesů v ČR byl věnován čtvrteční seminář ČLS. Ze sborníku a z poznámek vybíráme několik z našeho pohledu zásadních informací:

Odchylka průměrné teploty na území ČR, jejíž poslední publikovaná celoroční hodnota za rok 2016 činí +1,2°C, vypadá na první pohled celkem neškodně. Ovšem toto průměrné zvýšení vzniklo jednak porovnáním s už zvýšeným „normálem“ let 1961 – 1990 průmyslové éry a jednak roku 2016 pak předcházely hned dva mimořádně teplé a suché roky 2014 a 2015, kdy celoroční průměrná teplota  dosáhla shodně 9,4°C a byla tedy již o 1,9°C nad „normálem“. Zásadní problém však představovaly hlavně časté teplotní výkyvy, kdy byly měsíční průměry teplot ve vegetačním období často i více než tři stupně nad normálem (např. v roce 2015: červenec +3,3°C a srpen +4,9°C) v kombinaci s nedostatkem srážek.

Tyto rychlé změny ovlivňují mimo jiné šíření podkorního hmyzu tím, že umožňují jarní rojení v nižších polohách již kolem poloviny dubna, urychlují jeho vývoj a prodlužují období vhodné pro letovou aktivitu. Proto dnes v nižších polohách nejsou výjimkou tři generace lýkožrouta smrkového a dvě generace v polohách vyšších oproti dříve uváděným dvěma, resp. jedné. I když šířící se kůrovcová kalamita má jistě i jiné příčiny, jako je např. souběžné oslabení smrkových porostů václavkou nebo nepružný systém zadávání veřejných zakázek, který často znemožňuje organizaci rychlých zásahů v ohrožených porostech, je stále více zřejmý celostátní rozměr problému. Ze statistik evidovaného kůrovcového dříví pak vyčnívá zejména „Bruntálský masakr“, při kterém bylo v roce 2016 zhruba na území jediného okresu evidováno přes milión m3 kůrovcového dříví. Takové množství bylo ještě před pár lety považováno za zvýšené, ovšem ve vztahu k celému území republiky.

Dnešní poměrné rozšířený názor, že očista od smrku přinese v dlouhodobém horizontu zvýšení stability lesních porostů, je zřejmě nereálně optimistický, protože akceleruje i odumírání dalších domácích dřevin. Například pouštní anomálie s kritickými 201 milimetry srážek na Dobříšsku v roce 2016 (tj. 67% pod běžným srážkovým úhrnem a navíc po předchozím suchém roce 2015), o které referoval Ing. Šimerda, spojená s šířením houbových patogenů a podkorního hmyzu, znamenala kritické ohrožení tamějších borových porostů. Pokud bychom měli pokračovat mezi jehličnany, tak ani situace jedle bělokoré není dobrá, když zejména suchem oslabené staré porosty napadá množství škůdců od korovnice kavkazské, přes václavku až po jmelí bílé.

Bohužel, zatím nám není známo, že by se připravovala nějaké koordinovaná akce, která by legislativními změnami, úpravou tvorby LHP a osnov reagovala na změněné podmínky a vyčlenila přiměřené rozpočty na úpravu druhové skladby porostů. Nebývá než doufat, že třeba mimořádně deštivé a studené počasí během letošního jara odsune problém, před kterým ve střednědobém horizontu zřejmě není úniku, na další léta.

Podle sborníku: Vliv sucha na současný zdravotní stav lesů v ČR a poznámek ze stejnojmenného seminář pořádaného 1. března ČLS v prostorách Národního zemědělského muzea.



Harvesting & Forwarding

REKLAMA