17. konference SVOL a co tam doopravdy zaznělo

Obora ve Velkém Meziříčí zal. L. P. 1654

Obora ve Velkém Meziříčí zal. L. P. 1654 2

Obora ve Velkém Meziříčí zal. L. P. 1654 3

Obora ve Velkém Meziříčí zal. L. P. 1654 4

Obora ve Velkém Meziříčí zal. L. P. 1654 5

Jednání výroční konference SVOL (Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR), se kromě nezbytných formalit, soustředilo především na ekonomické problémy doprovázející gradující kůrovcovou kalamitu a stále výrazněji se projevující změny klimatu. Přestože SVOL má v současnosti 618 členů disponujících 403 000 ha lesa, tj. významnou částí nestátních lesů a celkem více než 15% lesní plochy ČR, všichni pozvaní významní hosté (oba ministři i hejtman Kraje Vysočina) se omluvili a vyslali své podřízené, aby čelili místy již poměrně drsné rétorice zástupců vlastníků městských, obecních a soukromých lesů. Tentokrát nedorazil ani pan magistr Mlynář, řídící sekci lesního hospodářství MZe, na kterém, alespoň pokud je Lesnetu známo, i někteří radikální členové sdružení oceňují konstruktivní přístupy a zájem o věc.

Pokud v sobě někdo z účastníků choval naději, že ve vystoupení hostů zazní nějaká významnější zmínka o přípravách účinné podpůrné akce, musel být nepochybně zklamán. Novelizace vyhlášek, z nichž třeba ta č. 83/1996 Sb. vymezující hospodářské soubory odpovídá klimatickým poměrům panujícím někdy před 50 lety a pracuje se soubory lesních typů patřících zčásti již jen do učebnic lesnického dějepisu, vázne na záplavě připomínek všemožných ochránců veřejných zájmů. Před rokem 2020 se tudíž tato pro lesní plánování zásadní norma zřejmě výraznější přestavby nedočká. Obdobně vyhláška 101/1996 Sb., která např. ani nezařazuje extrémně nebezpečného lýkožrouta severského mezi kalamitní škůdce (v době vyhlašování byl vzácný) je „provázaná“ a „složitá“. Také volání po opatřeních omezujících proud vlaků plných kůrovcového dříví směřujících ke zpracovatelům v severozápadních Čechách, tj. do poslední kůrovcovou kalamitou relativně nezasažené oblasti, nebude vyslyšeno. Jediný, koho by Lesnet mohl pozitivně hodnotit, by mohl být zástupce Kraje Vysočina. To je jeden z krajů, který i po zpětném přesunu vyplácení příspěvků na hospodaření v lesích na MZe, ponechal část ušetřených vlastních prostředků nadále k dispozici lesnímu hospodářství.

Následná diskuse, předcházející odpoledním odborným přednáškám, se týkala zejména formulace závěrečného usnesení, shrnujícího úkoly pro republikový výbor SVOLu. Prioritou zůstavá požadavek na systémové řešení mimořádných situací v lesích prostřednictvím legislativních a finančních opatření i obrana proti neustálým snahám o omezování vlastnických práv, které se objevují prakticky při všech novelizacích zákonů i podzákonných norem.

Je poměrně zajímavé sledovat, jak jsou některé příspěvky diskutujících interpretovány v médiích. Například Lesnet osobně řekl, že za situace, kdy lze u dominantního vlastníka lesa vysoutěžit porost zpracovatelný harvestory na kulatinu, byť kůrovcovou, i za cenu pouhých 200 Kč za metr a dříví následně prodat za kopcem v Rakousku za cenu kolem 60 Euro, žádné podpory hospodaření nepomohou. Nikdo od soukromých vlastníků dříví za ekonomicky únosnou cenu nekoupí, dominantní vlastník lesa je ekonomicky položí a oni nebudou schopni dostát ani svým zákonným závazkům.  Pokud by si ovšem následně občané na Silvariu přečetli o třebíčských hlasech, které se ozývaly „že státní lesy někdy prodávají kulatinu příliš levně a tím kazí ceny soukromníkům“, nejspíš se jim vybaví ďábel soukromník - kapitalista z Marxova spisu, přivlastňující si nezaplacenou část dělníkovy práce bez náhrady a za každých okolností maximalizující zisk. Ještěže nás stát před těmi soukromníky chrání a stará se o levná prkna. Tolik jen malá ukázka, jak drobné zkreslení může změnit celkové vyznění. 

Druhý den jednání byla v programu odborná exkurze v revírech Horní Vilémovice a Rouchovany, významně poškozených vlnami veder a suchem uplynulých let. O této depresivní záležitosti se nám ani nechce psát. Zveřejňujeme raději pár jarních snímků z historické obory ve Velkém Meziříčí, kde je mimo jiné chováno významné stádo jelena siky, dosahující světově významných výsledků, pokud jde o bodové hodnocení trofejí.